Program vánočního koncertu roku 2006

 Adam V. Michna: Vánoční mše "Již slunce z hvězdy vyšlo"
Adam V. Michna: Vánoční rosička, Vánoční Kolíbání, Vánoční magnet a střelec
Tarquinio Merula: Sonata "La Cattarina"
Alberik Mazák: Nobilissime Jesu
Thomas Anton Albertini: Pastorela
Jacobus Handl Gallus: Dies sanctificatus illuxit
Giovanni Battista Aloisi: O magnum mysterium

Účinkující:

Sólisté:
Kateřina Šujanová, soprán
Daniela Tomaštíková - Čermáková, alt
Vladimír Richter, tenor
Aleš Procházka, bas

Instrumentalisté:
Martin Kalista, barokní housle
Lukáš Mik, barokní housle
Ondřej Michal, barokní violoncello
Marek Čermák, varhanní positiv

Dirigent: Eduard Tomaštík

Michnova největší sbírka Sacra et Litaniae... patří k největším skvostům české historie. Vyšla roku 1654 – tedy několik let po konci třicetileté války – a jejím obsahem je 5 mší, requiem ,
2 litaniae a Te Deum. Bezmála 30 let válčení způsobilo nejen v naší zemi zoufalou ekonomickou situaci, která se projevila i v oblasti chrámové hudby. Tato skutečnost zanechala stopy v Michnově poválečné sbírce. Její autor totiž u většiny skladeb v Sacra et Litaniae dává termínem „si placet“ (je-li libo) interpretovy nejen volbu nástrojového obsazení , ale dle možností kapelníka i úplné vynechání některých doprovodných partů. Mše č. 2 „Již slunce z hvězdy vyšlo“ je v tomto ohledu typickým příkladem. Je určena pro 4 sólové zpěváky, sbor, dvoje koncertantní housle a tři trombóny, u jejichž partu je připsáno výše zmiňované „si placet“. Naše interpretace žesťové trio vypouští. Vánoční píseň Již slunce z hvězdy vyšlo byla v 17. století jednou z nejznámějších a dochovala se proto ve většině dobových kancionálů. Michna ji použil jako základní stavební materiál celé mše. Nápěv písně můžeme slyšet v tenorovém vstupu na začátku všech částí ordinária. Adam Michna je sám autorem mnoha vánočních písní, které v našich kostelech postupně zcela zdomácněly a dnes je najdeme ve všech katolických zpěvnících. Vánoční kolíbka a kolíbání, Vánoční magnét a střelec a Vánoční rosička jsou přímo symboly českých Vánoc.

Druhou největší skladatelskou osobností raně barokních Čech byl Alberik Mazák (1609 – 1661). Přestože působil v Rakousku, narodil se v Ratiboři, a proto u něho stejně jako u Michny můžeme pozorovat náznaky české lidové melodiky. Skladba Nobilissime Jesu pracuje s efekty prostorové chrámové akustiky a meditačně rozjímá o božskosti narozeného Krista.
Neméně pozoruhodnou osobností je Giovanni Battista Alovisi (cca1600 – 1665), který působil v Mikulově ve službách kardinála Dietrichsteina počátkem 17. století. Jeho skladby jsou vůbec prvním barokním repertoárem, který do našeho státu – v duchovní sféře – přišel, Jsou dedikovány Mikulovu a musely zde ve své době působit jako naprosté zjevení.

Nejmladší osobností programu je olomoucký kapelník Thomas Anton Albertini (okolo 1660 – 1736). Jeho vánoční pastorela se dochovala ve Vídni a patří k překrásným ukázkám instrumentální vánoční hudby na Moravě. Naopak nejstarším skladatelem dnešního koncertu je Jacob Handl Gallus (1550 – 1591). Přestože se narodil v Slovinsku, většinu svého života prožil na Moravě. Na přelomu 70. a 80. let 16. stol. byl ve službách olomouckého biskupa Pavlovského, který sídlil na zámku v Kroměříži. Zde také napsal velkou část obrovského čtyřsvazkového cyklu Opus musicum, z něhož pochází i dvě vánoční moteta dnes uváděná.